Buďte jako Andrej Babiš, majetek dejte do svěřenského fondu

0
2401

Babiš – fenomén, který rozděluje nejen českou politiku. Jsou lidé, kteří mají majetek, stejně jako lidé, kteří majetek nemají. V případě svěřenských fondů se informace níže uvedené hodí těm i těm. Jak to chodí ve svěřenském fondu, který není ani právnickou ani fyzickou osobou. A jak to asi chodí ve svěřenských fondech premiéra Andreje Babiše?

Andrej Babiš měl štěstí. Institut svěřenských fondů zavedl nový občanský zákoník před několika lety. V západních zemích se svěřenským fondům říká trusty. To i proto, že u nich záleží na důvěře, kterou zakladatel vkládá do správce fondu a jak široké mu svěří pravomoci. Správce fondu má za povinnost svěřený majetek še­třit, rozmnožovat a hlavně – respektovat práva obmyšlených osob. A protože svěřenský fond není právnickou ani fyzickou osobou, majetek ve fondu je chráněn i před případnými věřiteli, kteří by si ho jinak mohli nárokovat u zakladatele fondu.

Podstata trustu spočívá v plné správě cizího majetku svěřenským správcem a de facto se jedná o účelové osamostatnění maje­tku bez právní subjektivity. Svěřenský fond není v žádném rejstříku, pouze v registru svěřenských fondů, z něhož musí být patrné, kdo a co  do fondu vložil a kdo fond spravuje. Do registru může nahlížet Policie ČR a zástupci finančních úřadů.

Babiš drží kontrolu nad fondy

Andrej Babiš si pro převedení svého podnikatelského impéria založil hned dva svěřenské fondy. Systém dvou fondů dle slov Babiše zvolil kvůli kontrole i pojistce. V určitých záležitostech se oba správci fondů musejí dohodnout na společném postupu při správě svěřeného majetku.

Zakladatel fondu ale i tak svůj majetek kontroluje. Ve statutu svěřenského fondu a smlouvě mezi správcem a zakladatelem totiž definuje co, kdy a jak se má stát s majetkem ve fondu. Zakladatel fondu spolu s jeho správcem vytváří statut fondu, což jsou obecná nařízení o správě vložného majetku, a hlavně pak smlouvu, která přesně určí, jak má být majetek spravován a za jakých okolností bude převeden na obmyšlené osoby. To jsou ti, kterým za daný čas, podmínek anebo v jejich kombinaci připadne vložený majetek do fondu. Například u fondů premiéra je takzvaným beneficientem (obmyšlená osoba) sám premiér Andrej Babiš.

Dohled nad správou svěřenského fon­du vykonává nejenom zakladatel a osoba ozna­čená za obmyšleného, ale i další osoby, určí-li tak statut. V případě svěřenských fondů Andreje Babiše dohled vykonává takzvaná rada protektorů. V ní je například Monika Babišová nebo předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša, ale i další lidé spojení s premiérovým podnikáním. Třeba právník Alexej Bílek nebo Václav Knotek. Pozice protektorů je jistá, protože do jejich pravomoci patří i odvolání správce fondu.

Svěřenské fondy jako takové

„Svěřenské fondy velmi často využívají i šlechtické rody. Nechtějí, aby se rodový majetek prostřednictvím různých dědických řízení rozmělňoval. Vytrácel se mimo rodovou linii,“ říká Novozélanďan James Turnbull, který žije v Praze a je člen Asociace na podporu a rozvoj svěřenských fondů.

Podle něj trusty v západních zemích využívají i běžné rodiny a čím dál častěji i majitelé firem. To, když není jisté, kdo a za jakých podmínek převezme firmu či firmy. Například na Novém Zélandu s cca 4,5 mil. obyvateli je přes půl milionu svěřenských fondů. Důvod je jasný: Trusty chrání majetek prakticky za všech okolností a nabízejí možnost řídit jeho správu bez omezení.

„Záleží úplně na vašem rozhodnutí, co za aktiva do svěřenského fondu vložíte. Mohou to být rodinné nemovitosti, peníze. Setkali jsme se například již s fondem, jehož portfolio obsahuje pouze pojistné smlouvy,“ uzavírá James Turnbull.

Česká právní úprava

Česká právní úprava se při implementaci institutu svěřenských fondů inspirovala občanským zákoníkem kanadského Québecu. Svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk a také právnická osoba, například investiční společnost. O majetek se musí starat s péčí řádného hospodáře. Svěřenského správce ustavuje zakladatel a není vyloučena ani možnost, aby byl správcem zakladatel fondu nebo obmyšlený. V takovém případě však zá­kon stanoví povinnost zřízení dalšího správce, přičemž správci právně jednají společně. Záleží na zakladateli, koho pověří správou svěřenského fondu a jak široké mu svěří pravomoci. Z pohledu české právní úpravy není rozhodující, jak rozsáhlý majetek je do svěřenského fondu vložen. K zániku svěřenského fondu dochází zejména uplynutím doby, na kterou byl svěřenský fond zřízen či dosažením jeho účelu.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here