Převzetí hypotéky bývá při rozvodu jedním z častých řešení při vypořádání společného majetku. Problém ale může nastat, když banka nepřistoupí na ponížení hypotéční splátky pro jednoho z bývalých manželů. Anebo přistoupí, ale požaduje tučné penále za refinancování staré hypotéky. Jako se to stalo Evě K.

Když se Eva se rozvedla, domluvila se s bývalým manželem, že převezme hypotéku, aby zůstala s dětmi v bytě, na který byly zvyklé děti i ona sama. Manžel jí slíbil, že jí pomůže hypotéku splácet. Z jeho slibu ovšem sešlo, když si pořídil novou hypotéku spolu s novou rodinou. Několik měsíců platila Eva hypotéku sama. Po čase to ale přestala fiančně zvládat. Rozhodla se tedy hypotéku refinancovat s cílem ponížit si měsíční hypotéční splátky. Myslela si, že u převzetí hypotéky ve výši 1,2 milionu a jejího refinancování půjde vše hladce, ale to se spletla.

Přišly náklady navíc

První nepříjemné překvapení na Evu čekalo, kdy se dozvěděla, že banka po ní che zaplatit sankci za předčasné ukončení staré hypotéční smlouvy. O refinancování hypotéky žádala totiž v době, kdy to fixace úroků neumožňovala. Hypotéku refinancovat mohla, ale ne bezplatně. Penále činilo 10 % z dlužné částky, což bylo rovných 120 000 korun.

Druhým nepříjemným překvapením bylo, když jí banka oznámila, že bankovní odhadce má za to, že její byt ztratil na hodnotě, protože v lokalitě se zvýšil počet nepřízpůsobivých obyvatel bez práce. Pro Evu to to znamenalo mít dalších 100 tisíc korun, aby splnila podmínku 20% LTV.

Posledním nepříjemným překvapením bylo, když zástupce banky Evě sdělil, že její bonita není dostačující, takže jí banka refinancování hypotéky schválí pouze tehdy, pokud si sežene ručitele. Případně dá do zastavy nějakou další nemovitost.

Řešení v podobě dalšího úvěru

Eva K. se jako matka samoživitelka pokoušela na své bance vymoci změnu přístupu, ale banka vůči ní zvolila tvrdě obchodní přístup. Trvala na svých podmínkách. Eva se tedy rozhodla svou hypotéku převést k jiné bance, u níž se informovala, že ji hypotéku poskytne za současných podmínek i bez ručitele. Problém byl ovšem v tom, že jí nová banka odmítla navýšit hypotéku, aby mohla splatit penále ve výši 120 tisíc korun u své staré banky. Protože peníze neměla, hledala řešení, které nakonec našla v překlenovacím úvěru ze stavebního spoření. A i když šlo o nákladné řešení, Evě K. sjednání tohoto úvěru umožnilo zůstat spolu s dětmi v bytě i lokalitě, na kterou byla s děmi zvyklá, kde děti chodily do školy a ona do práce.

Rada na závěr. Vypořádání hypotéky je třeba řešit ihned po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu. U společné hypotéky totiž jsou oba manželé vedeni v bankovních registrech a jeden druhého tak může při špatné platební morálce významně poškodit.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here