Rok od roku ubývá OSVČ, které mají svoji živnost jako hlavní zdroj příjmu

1
420

Celkový počet osob samostatně výdělečně činných [OSVČ] se za posledních osm let moc nemění. Přímo v něm ovšem dochází k dynamickému nárůstu OSVČ, které nemají podnikání jako svou hlavní činnost, ale jako činnost vedlejší. Jde většinou o zaměstnance, penzisty nebo studenty. 

Celkový počet OSVČ je v ČR aktuálně 1 015 971 osob. Letos poprvé po sedmi letech dochází k mírnému nárůstu počtu živnostníků. Důvody jsou dozrávání silných ročníků a doznívající ekonomický boom. Ke zvýšení počtu živnostníků došlo naposledy v roce 2011.

I tak ale každý rok ubývá OSVČ vykonávající hlavní činnost. Zatímco ještě před osmi roky jich bylo v ČR 656 224, letos jich jeo 71 392 méně [596 003]. To je – pro představu – jako by bylo z mapy ČR vymazáno město Zlín se všemi jeho obyvateli.

Osmileté srovnání přitom ukazuje i další zajímavý trend. Z více než milionu OSVČ má dnes 596 003 osob svou živnost jako hlavní a 419 968 osob jako vedlejší. Oproti tomu v roce 2010 v Česku bylo 656 224 živnostníků provozující svou činnost jako hlavní a 334 382 jako vedlejší [rozdíl 321 842]. Jak vidno – rozdíl mezi živnostníky se velmi vyrovnává [rozdíl 176 035).

Celkový počet OSVČ vykonávající hlavní a vedlejší činnost v letech 2010 – 2018
Rok Hlavní činnost Vedlejší činnost Celkový počet živnostníků
2018 596 003 419 968 1 015 971
2017 590 090 409 012 999 102
2016 590 532 405 734 996 266
2015 593 751 397 695 991 446
2014 600 905 387 130 988 035
2013 623 961 374 320 998 281
2012 648 797 365 628 1 014 425
2011 667 395 347 543 1 014 938
2010 656 224 334 382 990 606
Zdroj: ČSSZ, k 30. 9. sledovaného roku

Nárůst OSVČ s vedlejší činností

OSVČ s vedlejší činností jsou lidé, kteří jsou většinou zaměstnanci, ale i penzisty, studenty nebo jsou to ženy na rodičovské nebo mateřské dovolené. Tedy ti, u nichž není podnikání hlavním zdrojem příjmů. Ve většině případech si jako OSVČ přivydělávají. Je zajímavý dynamický růst jejich počtu za posledních osm let. Celkem jich přibylo o 85 583 lidí, což je – pro představu – jen o nepatrných deset tisíc méně než všech státních úředníků.

Tedy – zatímco v roce 2010 bylo těchto lidí 334 382, letos jich je již 419 965. Výše uvedená skupina má oproti OSVČ s hlavní činností mnoho výhod. Tou hlavní jsou mnohem nižší odvodové povinnosti na sociální a zdravotní pojištění. [Ty za ně odvání z větší části zaměstnavatel nebo stát v případě rodičovské/mateřské dovolené nebo invalidní či starobní penze v rámci jejich pracovní smlouvy se zaměstnavatelem.]

Hlavní činnost OSVČ

Jedním z důvodů, proč přibývá živnostníků s vedlejší činností a ubývá živnostníků s hlavní činností je bezesporu skutečnost, že v Česku není jednoduché být živnostníkem na plný úvazek. A to i když ve společnosti panuje představa jejich důležitosti pro dobré fungování země. Živnostník si musí vydělat nejen na živobytí a provoz, ale má povinnost měsíčně odvádět alespoň minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Automaticky se mu nestrhávají ze mzdy.

  • Zdravotní pojištění
  • 2018 2 024 Kč
  • 2019 – 2 208 Kč
  • Zvýšení: 184 Kč

A dále pak i povinné měsíční odvody na:

  • Sociální pojištění
  • 20182 189 Kč
  • 20192 388 Kč
  • Zvýšení 199 Kč

Výše uvedené zálohy jsou ovšem jenom minimální. Zvýšením základu daně, tedy vyššího výdělku se tyto odvody také zvyšují. Někteří živnostníci jsou navíc povinni odvádět i zálohy na daň z příjmu [při dosažení určitého stropu vypočtené daně v předešlém DAP]. Obecně lze říci, že i při nízkém výdělku musí živnostník na povinných odvodech zaplatit až 10 000 Kč měsíčně [zdravotní pojištění, sociální pojištění, daň z příjmu].

Pan Hlaváček jako OSVČ

Uveďme si to na modelovém příkladu. Pan Hlaváček měsíčně vyfakturuje za své služby 36 000 Kč. Z výdělku státu odvede 8 934 Kč. Zbyde mu 27 066 Kč.

  • Sociální pojištění: 3 255 Kč [39 060 Kč/rok]
  • Zdravotní pojištění: 2 304 Kč [27 650 Kč/rok]
  • Daň z příjmu: 3 375 Kč [40 500 Kč/rok]
  • Celkem: 8 934 Kč za měsíc

Po odečtení dalších nákladů nezbytných pro jeho provoz jako jsou úhrada splátky vozidla, nákup paliva a telefon v celkové výši zhruba 7 000 Kč panu Hlaváčkovi z původních 36 000 Kč zbyde 20 066 Kč. Více na: „Na drobné živnostníky se stále zapomíná,“ je přesvědčen pan Hlaváček

OSVČ a jeho odpovědnosti

Být OSVČ zdánlivě neznamená „pouze“ vykonávat svou profesi například truhláře nebo kadeřnice. Živnostník musí být od začátku také dobrý ve vyhledávání příležitostí, tvorbě rozpočtů, objednávek, zajišťování služeb, materiálu, vyplňování, vystavování, a odesílání dokladů [evidence tržeb] + nákup nového zařízení, využívání a učení se novým technologiím, zpracování dokladů, jednání s úřady a zejména zajištění příjmu. Tyto a další starosti odpadají zaměstnancům, kteří mají pracovní smlouvu na vykonávání dílčí, přesně vymezené práci a ke své práci jsou zaměstnavatelem plně vybaveni PC, pracovní oděv, obuv, obědy…].

Propast mezi živnostníkem a zaměstnancem [a u státních zaměstnanců to platí dvakrát] se nebezpečně prohlubuje. Někteří z odborníků přitom upozorňují, že zejména zaměstnanci by se do budoucna měli stát částí řešení na aktuálně kapacitně neuspokojeném trhu práce. Otázka je, nakolik budou sto se adaptovat na nové podmínky.

Dodejme, že například v případě Spolkové republiky Německo je například podíl státních zaměstnanců v poměru k České republice velmi nízký, pohybuje se kolem 2 % z celkového počtu obyvatelstva.

Co způsobuje úbytek živnostníků vykonávající hlavní činnost

  • Vysoká odvodová zátěž ve vztahu k servisu, který by měli na druhou stranu dostat
  • Nejistota zakázek
  • Druhotná platební neschopnost
  • Rychlé pracovní tempo, více než 40 ti hodinová pracovní doba
  • Riziko nemoci spojené s výpadkem příjmu
  • Odpovědnost za provedené výkony
  • Psychické vypětí
  • Špatné zajištění na stáří, nízký důchod

 

1 komentář

  1. Tak nevím, která ekonomická myš tohle psala. Zatím si myslím, že při výpočtu odvodů se v první řadě odečítají náklady a to buď v prokázané výši, nebo procentem. A z toho, co zůstává, se počítají odvody ( zálohy a zúčtování ), a teprve co zůstane, se daní a to co zbude po daních, je Hlaváčkovo. Asi jsem podnikal v jiné zemi, a tady jsou o tisíc let napřed.
    Takže 36000 – třeba 40% = základ pro odvody, pak danit, a čisté je o něco víc, než spočítáno. Pokud ale páně Hlaváčka pumpují na leasingu, či má vysoké náklady a nevleze se do 60% (řemeslné) pak trochu spláče nad výdělkem.
    Pokud mu však v tomto Absurdistánu neuhradí někdo část faktur, je v zádeli, zvláště, pokud vede podvojné a DPH.
    Podnikat v této republice se poctivě nevyplácí, to už víme. Pantáti mají daňovou optimalizaci, jsou kamarádi pánů radních, dostávají zakázky a je jim hej, český hejhula pak jde na VSVČ při předčasném důchodu a dojíždí firmu. Chytrolíni čerpají dotace a granty ( i od těch starostů ), opravují kapličky, přezdívají dveře na radnicích, a ti, kteří vědí, co je to stavebnictví a vědí, jak udělat komplexní zakázku koukají, jak jde umění výstavby do kopru. Politikové nám pak vykládají, jak je zdržuje legislativa a proč se nestaví jako za Husáka. Přitom tím jen regulují výdaje státu.
    Stačí jen tu práci objednat a poctivě odvést, páni podnikatelé. Jinak ten kapitalismus půjde do kopru a to brzy. On je totiž nereformovatelný.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here