Budou banky počítat zisky i nadále v miliardách, anebo je nahradí levné platební aplikace? Budou lidé platit už jen mobilem, nebo jim postačí digitální platební číslo? Tyto a další otázky řešili IT profesionálové z oblasti bankovnictví na konferenci Transformace 2019 minulý pátek v Praze.

Ředitel odboru regulace platebního styku a finančních inovací České národní banky [ČNB] Michal Vodrážka odstartoval konferenci výkladem novinek ohledně evropské směrnice o platebních službách PSD2 [Payment Services Directive]. Ta ukládá bankám, aby se souhlasem klienta zpřístupnily data svých klientů prostřednictvím tzv. API [Application Programming Interface] třetím stranám. Třetí stranou může být jiná banka, ale třeba i pojišťovna, cestovní kancelář nebo sázková kancelář. Jakýkoli další subjekt s právní subjektivitou.

PSD2 a názor ČNB

„Směrnice, která by u nás měla vstoupit v platnost letos v září, nezavádí tak docela otevřené bankovnictví, ale takové polootevřené bankovnictví,“ vysvětlil Michal Vodrážka z ČNB.  Důvodem podle něj je, že třetí strany nemohou očekávat, že dostanou plnou informaci o klientovi banky, i když s tím bude klient souhlasit.

„Banky by měly dát třetím stranám dostatek informací o financích na účtu, aby se mohla uskutečnit platební transakce s třetí stranou. Třetí strany ale už nemusí dostat jméno klienta nebo třeba jeho rodné číslo a podobně. Anebo jen za určitých podmínek. PSD2 je omezena jen na platební účty a údaje,“ uvedl Michal Vodrážka.

Zmínil i několik technických problémů, které implementaci PSD2 do praxe provázejí. Jedním je například, že třetí strana nemusí dostat potřebné informace o klientovi banky vždy v reálném časem. Dalším technickým problémem je neexistence jednoho technologického standardu pro vypořádání transakcí mezi klienty, bankou a třetí stranou.

„Ve věci se angažuje mnoho národních iniciativ. Vlastní standard mají Slováci, Francouzi, Poláci, ale i další země. Pokud bude existovat směrnice PSD3, tak bude o sloučení standardů,“ vysvětlil s určitou dávkou nadsázky Michal Vodrážka.  

I samotná směrnice je podle něj komplikovaným dokumentem. Evropský orgán pro bankovnictví [EBA] například vydal už dvě stanoviska k technickým standardům. Ke směrnici se váže speciální národní zákon, čtyři vyhlášky a několika metodik.

„PSD2 jedinečným příkladem, jak nevytvářet inovace prostřednictvím legislativy. Na druhou stranu bych ale význam té směrnice nepodceňoval, protože banky na starých systémech donutí tyto systémy modernizovat,“ uvedl.

Fakt je, že v současné době může otevřené bankovnictví prostřednictvím API poskytnout jen cca půlka tuzemských bank. Multibanking v ČR poskytuje pak pouze pět bank, z nichž jen dvě umožňují platby přes multibanking třetím stranám. Ke kolegům z bank Petr Vodrážka dále uvedl: „Směrnice neumožní vypnout třetí strany v systému. Kdo je tedy nyní má vypnuté, měl by to zrušit.“

Jak to vidí právník

O otevřeném bankovnictví a směrnici PSD2 mluvil i Jan Šovar, advokát a partner v advokátní kanceláři Finreg Partners. Ten mimo jiné zmínil i možná rizika, která nové technologie a otevřené bankovnictví může přinést. Jedním z nich je třeba praní špinavých peněz. Zároveň zmínil i trendy, které přináší otevřené bankovnictví a nové technologie.

„De facto jsme svědky, že nutí k propojování služeb společnosti, které jsou často v ostrém konkurenčním vztahu,“ uvedl s dovětkem, že v případě PSD2 mají většinu triumfů v ruce banky. Třeba už jenom kvůli tomu, že je na nich, jak rychle budou poskytovat informace o svých klientech třetím stranám.

Stejně jako Michal Vodrážka uvedl, jak to chodí, když je nositelem inovací zákonodárce nebo regulátor. Jako příklad uvedl nový český zákon o platebním styku č. 370/2017 Sb., který vstoupil v účinnost 13. 1. 2018 a převádí směrnici PSD2 do legislativy ČR.

„Zákon například nařizuje, že poskytovatel informací o platebním styku, musí být pojištěn. Ovšem ukázalo se až po vstoupení zákona v platnost, že na trhu není jediná pojišťovna, která by toto pojištění nabízela,“ řekl.

Panelová diskuze

V následující panelové diskuzi k tématu otevřeného bankovnictví vystoupil David Barczi, který je zodpovědný za rozvoj digitálních kanálů v Komerční bance: „V budoucnosti vidím jako hlavní trend využívání shromážděných dat o klientech v bankách ve prospěch zlepšování služeb.“ 

Dalším diskutujícím byl člen představenstva a provozní ředitel Uniqa pojišťovny Rastislav Havran. Ten vidí v nových technologiích zejména nové odbytové kanály: „Jedním z příkladů je třeba spolupráce naší pojišťovny s taxislužbou Liftago, v jejímž případě cestující dostávají pojištění pro případ nehody.“

Srozumitelně se vyjádřil i Jakub Hytka z poradenské firmy Ernst & Young. Ten mimo jiné řekl:Všichni si uvědomují, že ten trend je tady. Že dnešní mladí klienti žijí jiným způsobem než kdokoli z nás. Že děti žijí v digitálním světě a na mobilu. […] Ne vždy ale nové věci musejí fungovat. Doporučuji si proto vždy vytvořit pilotní projekt, protože jeho provoz klientovi může často otevřít oči. Ať už v tom dobrém slova smyslu, anebo v tom špatném.“

Skeptičtejší názor k novým technologií jako jediný vyjádřil provozní ředitel Hello bank! Tomáš Švajdler: „Naše banka samozřejmě jde také cestou digitalizace, ale na druhé straně pracujeme i na kamenných pobočkách, protože tam máme historicky dluh, který nám také jasně ukazuje, že jen o digitálu to bankovnictví není.“  Také ale dodal, že chápe, jak jsou technologie důležité: „Viz například předminulý týden, kdy mnozí mí známí nadšeně běhali po Praze a testovali bezhotovostní platby přes akorát zprovozněný Apple pay.“

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here