Dáša Nováková pracuje jako pomocná účetní v obchodním řetězci. Je to z jejího pohledu ta nejvýhodnější práce, která se jí nabízí v regionu, kde žije se svou rodinou. Ne, že by práci pro supermarket milovala, ale je lepší než práce za méně peněz u soukromníka, anebo pak přes agenturu v některé z výrobních hal.

Ukažme si na konkrétním příkladu, jak vypadá přímé i nepřímé zdanění její hrubé mzdy ve výši 21 000 korun měsíčně, kterou za práci v obchodním řetězci dostává. Více o superhrubé mzdě v článku: Superhrubá mzda je nemrávná. A proto by měla být zrušena

Dáša Nováková odvede:

  • 1 365 Kč [6,5 % sociální pojištění]
  •    945 Kč [4,5 % zdravotní pojištění]

Zaměstnavatel Dáši Novákové [obchodní řetězec] za ni odvede:

  • 5 250 Kč [25 % sociální pojištění]
  • 1 890 Kč [9 % zdravotní pojištění]

Stát daň z příjmu Dáše Novákové spočítá ze superhrubé mzdy. To znamená, že připočte k 21 000 + 5 250 Kč + 1 890 Kč. Superhrubá mzda pro výpočet daně se tak zvýší na 28 140 Kč. Po zaokrouhlení na celá sta nahoru vyjde na 28 200 Kč.

  • 4 230 Kč je měsíční 15% daň z příjmu Dáši Novákové

Pokud by byla ovšem zrušena superhrubá mzda, tak jak to bylo dříve, a daňovým základem by byla skutečná hrubá mzda, Dáša Nováková by na 15% dani z příjmu odváděla každý měsíc o 1 080 Kč méně. A ročně by tak při hrubé mzdě 21 000 nedala státu na daních o 12 960 Kč více jenom proto, že v roce 2008 byla jako takzvané protikrizové opatření zavedena superhrubá mzda.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here