Česká republika není pro německé firmy už tak atraktivní jako v minulosti. Německé firmy nově spatřují lepší příležitost pro investice v Estonsku. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory [ČNOPK]. Toho se v drtivé většině účastnily právě německé firmy.  

Česko přišlo po třech letech o pozici nejatraktivnější investiční lokality mezi 15 zeměmi střední a východní Evropy. Na první místo zejména německé firmy vůbec poprvé dosadily Estonsko. Česko skončilo těsně druhé. Jako třetí dopadlo Polsko. To se z druhého místa posunulo na třetí místo.

„Méně německých zejména průmyslových firem by si Česko letos opět zvolilo pro své podnikání a investice. Nová jednička v regionu Estonsko boduje tam, kde Česko zatím pokulhává. To je v infrastruktuře, kvalitě státní správy, přístupu k veřejné podpoře i transparentnosti při zadávání veřejných zakázek,“ vysvětluje prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory Jörg Mathew.

Netransparentní veřejné zakázky

Netransparentnost veřejných zakázek patří společně s korupcí opět mezi faktory, které německé firmy v Česku nejvíce znepokojují. Oproti předchozím rokům jsou německé firmy méně spokojené i s tuzemskou hospodářskou stabilitou. Problém vidí zejména v nedostatku kvalifikovaných lidí i slabém odborném školství. Znepokojují je ale i rostoucí mzdové náklady.

„Naopak jako největší výhody Česka coby destinace pro německé investory zůstává členství v EU, dobrá platební morálka, kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů,“ mírní kritiku Jörg Mathew.

Varování: Přijdou horší časy

Průzkum ČNOPK dále ukázal, že německé firmy očekávají horší časy z hlediska hospodářství i v Česku. Zatím se daří, říkají zástupci firem. Ohledně dalšího vývoje hospodářství se ale jejich dobrá nálada vytrácí.

„Celkem 34 procent firem, tedy skoro čtyřikrát tolik co loni, očekává horší vyhlídky. U průmyslových firem je to dokonce 42 procent. Takto pesimističtí byli investoři naposledy v roce 2013,“ shrnuje hodnocení neměckých firem výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer.

Jako rizikové faktory uvádí současný vývoj v mezinárodní obchodní politice, ať už je to Brexit nebo obchodní spory. Obavy vyvolává i ochabnutí zahraniční poptávky. Zejména pak v českém automobilovém průmyslu. [Pozn. red.: Což platí skoro stejně i u neměckého automobilového průmyslu ovšem s tím rozdílem, že německá ekonomika je více diverzifikována než ekonomika česká.]

Rostoucí mzdy jako problém?

Bernard Bauer poukazuje i na skokový nárůst mzdových nákladů. Podle průzkumu každá druhá firma počítá s navýšením mzdových nákladů o tři až osm procent. Na ještě vyšší nárůst se připravuje každá pátá.

„Stoupající náklady na práci firmy negativně promítají do hodnocení investiční atraktivity České republiky,“ tvrdí Bernard Bauer, který zmiňuje i bariéry v podobě akutního nedostatku pracovníků na tuzemském pracovním trhu.

„Každá šestá firma v průzkumu uvedla, že je kvůli tomu nucena odmítat zakázky,“ upřesňuje.

Nekvalitní školství

Dlouhodobou kritiku ze strany německých firem sklízí i systém odborného vzdělávání v Česku. Problém je v jeho nedostatečném zaměření na praxi. I proto podle Bernarda Bauera německé firmy často berou iniciativu do vlastních rukou.

„Každá druhá firma spolupracuje se školami, jedna ze čtyř učně a studenty v praktické části vzdělává sama,“ říká.

Jeho slova potvrzuje i generální manažer Bosch Group v ČR Milan Šlachta a přidává i praktickou radu.

Bude třeba upravit vzdělávací systém, či počítat s širší možností rekvalifikace stávajících profesí. A v neposlední řadě ovlivnit kvalitu absolventů formou kooperativního vzdělávání s prvky duálního systému zaměřeného více na praxi,“ uzavírá.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here