Náklady na zdravotní péči lidí vynucenou využíváním veterinárních antibiotik se pohybují v miliardách eur ročně. Ročně veterinární antibiotika v EU zaviní více než 30 tisíc lidských úmrtí. Cílem se tak čím dál více stává bezpečnost potravin. 

Zatímco spotřeba veterinárních antibiotik v českých chovech klesá, spotřeba veterinárních antibiotik celoevropsky roste. Jedním z problémů, který to přináší, je sílící rezistence vůči antibiotikům u zvířat. V evropských průmyslových chovech ročně vypukne podle statistik cca 670 000 případů infekcí vyvolaných rezistentními původci. V některých zemích, jako je například Rumunsko, to je až 40 % infekcí způsobených rezistentními původci.

Bezpečnost potravin v ČR

V České republice se posledních deset let snížila spotřeba antibiotik ve veterinární medicíně skoro o 50 %. Přesto jsou problémem i v České republice.

„Antimikrobika, veterinární antibiotika, jsou považována za jednu z největších současných hrozeb v oblasti zdraví veřejnosti. A kromě toho mají potenciál ohrozit ekonomicko-sociální rozvoj společnosti,“ říká ředitel Ústavu pro kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Jiří Bureš.

V praxi to vede k případům, kdy se na celoevropský trh s hovězím masem dostane maso infikovaných zvířat z polských chovů.

 „Zdravotní dopady spojené s těmito infekcemi v unijních zemích jsou srovnatelné s dopady vyvolanými chřipkou, tuberkulózou, HIV dohromady,“ dodává Jiří Bureš.  

Antibiotika u zvířat

Nejvyšší spotřebu veterinárních antibiotik vykazuje Kypr, Španělsko a Itálie. Naopak nejnižší spotřebu veterinárních antibiotik vykazuje Norsko, Island, Švédsko a Finsko.

  • Nejvíce veterinárních antibiotik se využívá v chovech prasat [122,74 mg/PCU]
  • Nejméně pak v chovech koní [5,39 mg/PCU]

Česká republika je mezi evropskými státy v množství užívání veterinárních antibiotik zhruba uprostřed. Podle poslance Evropského parlamentu Pavla Poce [ČSSD] bude ale i ona muset přijmout novou evropskou regulaci veterinárních antibiotik.

„Evropská komise nahradí současný systém netarifních [nepovinných] opatření, systémem povinným. Pokud by ČR nebyla na nové regule dostatečně a včas připravena, mohlo by to mít těžké dopady na trh s masem i jeho ceny. A může dojít i na zákaz vývozu českého masa,“ upřesňuje Pavel Poc.

Za příklad dává klecový chov drůbeže. Nejprve byla netarifní opatření ze strany EU, poté přišla povinná legislativa a Česká republika nebyla připravena na její zavedení.

Dodává, že nově schválené nařízení o obecném potravinovém právu tvoří základní legislativní rámec v oblasti potravin, jelikož se vztahuje na celý potravinový řetězec – od zemědělce až na stůl spotřebitele.

„Firmy již nebudou moci napříkald zatajovat nepohodlné studie nebo si kupovat příznivé výsledky, což se v některých případech prokazatelně dělo. […] Zavedou se také častější kontroly laboratoří a jiných výzkumných institucí, kde si průmysl zadává studie,“ říká Pavel Poc s odkazem na jeho článek: Vyjednali jsme změny v potravinovém právu, které zlepší bezpečnost potravin na našem trhu.

Bezpečnost potravin: Co se děje na národní úrovni

V ČR je antibiotická politika řešena formou meziresortní spolupráce Ministerstva zemědělství [MZe] a Ministerstva zdravotnictví [MZ ČR] na základě principu „Jedno zdraví“. ČR letos přijala druhý akční plán „Národní antibiotický program [NAP] 2019 až 2022“. Ten má vést ve veterinární medicíně k dalšímu snižování rizik spojených s antimikrobní rezistencí pro zvířata, životní prostředí a pro člověka [bezpečnost potravin].

 

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here