Jak to chodí v Česku se zaměstnáváním cizinců ze zemí mimo EU: „Pracovat načerno se mi vyplatí víc, než pracovat u vás legálně, protože tolik, co mi vezme z platu váš stát, mi z platu nevezme ani ta naše mafie,“ dozvěděl se majitel středočeské výrobní firmy, jenž měl ambici zaměstnávat cizince z neunijních zemí přímo a legálně. 

Německé firmy ve svém aktuálním hodnocení podnikatelského prostředí v Česku opět zmínily českou korupci a za znepokojivý označily i růst mezd spolu s přetrvávajícími problémy na trhu práce. Což v praxi znamená nedostatek práceschopných Čechů.

A to za situace, kdy nejen podle německých firem tuzemské školy neprodukují ty odborníky, které česká ekonomika potřebuje. Což se podle analytiků projevuje i nárůstem počtu lidí placených ze státního a veřejných rozpočtů.

[Pozn. redakce: Jenom za první letošní tři měsíce podle Ministerstva financí ČR stoupl oproti loňsku počet lidí placených ze státního rozpočtu o 17 tisíc lidí. Celkově úřady a jejich příspěvkové organizace zaměstnávají tak letos 469 737 lidí. Na jejich mzdy přitom ročně odejde cca 200 miliard korun.]

V Česku je pak normální i to, že samy firmy finančně podpoří vznik některého z potřebných oborů na některé ze škol. Anebo si odbornou školu přímo založí, aby mohly přibírat další pracovníky a rozvíjet se.

Příklad z praxe

„Jako vychovávat si vlastní zaměstnance? Mít vlastní školu? Bavím se ve firmě o tom… Prozatím by nám pomohlo, pokud bychom mohli bez průtahu a férově zaměstnávat cizince,“ říká majitel středočeské výrobní firmy s miliardovým ročním obratem.

Ve stejném duchu přitom mluví většina majitelů českých podniků. Jejich zkušenosti s přímým a legálním zaměstnáváním cizinců ovšem bývají otřesné. Kvůli byrokratickým překážkám se do něj vůbec nepustí, anebo i když pustí, málokdy se o něj znovu pokusí.

„Jednou jsme se k nám pokusili získat asi 15 Ukrajinců oficiální cestou. Po ročním vyřizování papírů a obíhání úřadů přijel z Ukrajiny jeden Ukrajinec. U ostatních se nestihly vyřídit všechny náležitosti. Což znamenalo znovu o ně zažádat, znovu doložit všechny dokumenty a znovu zaplatit poplatky,“ popisuje svou zkušenost majitel zmíněné výrobní firmy.

Příklad z praxe II

Obdobné příběhy slyší člověk v každé druhé české firmě, která prosperuje a rozrůstá se. Absurdní jsou pak situace třeba u zemědělských firem, které potřebují pracovníky v sezonách, ale nemají je. Korunu všemu však nasazuje znovu majitel středočeské výrobní firmy.

„A nakonec nám ten jeden Ukrajinec po několika měsících řekl, že ať se nezlobíme, že od nás odejde. Řekl, že než aby platil tak vysoké daně a odvody, jako platí čeští zaměstnanci, tak že raději půjde k té své mafii, protože se mu to vyplatí více,“ říká s tím, že pro Ukrajince bylo daňové zatížení [obdobné jako u českého zaměstnance] finančně neúnosné.

Jako většina hlavně tuzemských zaměstnavatelů i on na trhu práce obtížně hledá kvalitní pracovníky.

Důvodů, proč selhává český trh práce, je hned několik. Znalosti absolventů škol se nedostatečně kryjí s potřebami praxe. Potřebné obory se na českých školách už nevyučují. A všespásná není ani v médiích tolik diskutovaná [inzerovaná a bankami tlačená, protože na úvěr] automatizace. I stroje potřebují obsluhu. Navíc obsluhu kvalifikovanou, protože i sebemenší chyba pracovníka, může na moderních linkách přinést obrovské finanční ztráty.

Není na výběr

Jestliže se majitelé firem shodují, že by rádi zaměstnávali cizince ze zemí mimo EU, ale brání jim v tom komplikovaná legislativa, mnozí z nich sáhnou po jiném řešení.

  • Buď po pracovnících, kteří v ČR pracují takzvaně načerno
  • Anebo po pracovnících, které jim nabídnou personální agentury

Praxe ovšem ukazuje, že spokojeni se svou volbou bývají jen zřídka. Jedním z důvodů je i to, že není nic příjemného, jak říkají, podporovat mafiánské praktiky, které často přináší právě nelegální zaměstnávání cizinců v ČR.

Například: Kontrola pracovníků mimo země EU je nedostatečná, tvrdí lékaři

Výše uvedené nechce komentovat manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR [AMSP ČR] Věroslav Sobotka. Přesto ale říká, jak to nyní v českých firmách hlavně vypadá.

„Firmy aktuálně řeší zdražující se bankovní úvěry. A pak hlavně to, že jim chybí dlohodobě kvalifikované síly a shánějí pracovníky, kde se dá,“ říká.

Dodává, že mnohé z nich se přitom obracejí i na takzvaný Režim Ukrajina, který nabízí pracovníky jen na omezený počet dní, ale i tak pomáhá řešit jejich kritickou situaci.

Režim Ukrajina, Srbsko, Mongolsko, Filipíny aj.

Vládní program  Režim Ukrajina vznikl ve spolupráci Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí a Hospodářské komory České republiky. Firmám projekt pomáhá rychle získávat [na omezenou dobu] kvalifikované zahraniční pracovníky nejen z Ukrajiny, ale i Srbska, Mongolska nebo Filipín.

Autoři programu přitom upozorňují i na zásadní věc: „Zaměstnavatel, který by dával práci nelegálně musí počítat s tím, že v případě zjištění problému zaplatí vyhoštění daného pracovníka právě on.“

Vládní program navazuje na systém takzvaných režimů, které jsou zaměřeny na nábor zahraničních pracovníků. První pilotní program byl oficiálně spuštěn v roce 2016 a setkal se s velmi kladnou odezvou. Proto byl systém v průběhu let rozšířen i na další státy, nejen na Filipíny, ale i na Indii či Mongolsko.

V případě Ukrajiny nabízí program vyřízení krátkodobého pracovního povolení na dobu 90 dní. Což vyřídí během 4 až 6 týdnů. Normálně to trvá půl roku, někdy i rok.

Například v případě Srbska nabízí sjednání pracovníků bez povinnosti absolvovat schůzky k podání žádosti o zaměstnaneckou kartu. Roční kapacita pro tento projekt je 1 000 uchazečů. To vyřídí do 3 měsíců.

To samé platí i pro pracovníky z Mongolska. A podobně to vypadá i v případě zaměstnávání Filipínců, respektive Filipínek. Ty jako program doporučuje přímo do oblasti sociálních služeb ČR.

Filipínci a Filipínky jsou zvyklí pracovat v zahraničí

Projekt obecně charakterizuje Filipínce jako seriózní a poctivé pracovníky. A to bez ohledu na to, ze které sociální vrstvy pocházejí.

„Zaměstnavatelé si chválí pracovitost i znalost angličtiny. Ti, kteří s nimi mají zkušenost, svorně potvrzují, že mít filipínské zaměstnance rozhodně znamená nemuset se obávat o to, že se něco ztratí, případně bude rovnou odcizeno,“ stojí na stránkách programu.

Autoři programu dále upřesňují, že uplatnění pro Filipínky se otevírá zejména v sociálních službách, protože vlastnost pečovat, jim je i díky jejich kultuře vlastní.

 „Filipínky se navíc v hojném počtu uplatňují i jako chůvy nebo hospodyně. Filipínce lze objevit dokonce i mezi personálem nejednoho tuzemského hotelu,“ tvrdí autoři.

Využití projektu Režim Filipíny v praxi znamená možnost zajištění termínu pro podání zaměstnanecké karty na velvyslanectví ČR. V praxi to znamená, že doba náboru cizích pracovníků se významně zkracuje, a to zhruba na 3 měsíce.

Na skok do Srbska

Podobné podmínky platí i v případě pracovníků ze Srbska. Byť tam autoři programu spíš poukazují na možnosti využití Srbů třeba v automobilovém průmyslu. I zde – docela stejně jako u jiných národů – české firmy v rámci již zmíněných stanovených kvót [zaměstnaneckých karet] omezuje česká legislativa. Což v praxi značí, že ročně se tak může zaměstnat bezmála 1 700 pracovníků. Což situaci na tuzemském trhu práce [2% únorová míra nezaměstnanosti] neřeší. Stejně jako to nepomáhá řešit situaci na srbském trhu práce s aktuálně cca 13% průměrnou mírou nezaměstnanosti.

A to [pro změnu] v situaci, kdy srbská ekonomika loni rostla 5% tempem, takže i ona spotřebovává stále více zaměstnanců. Což paradoxně platí i pro české firmy, které v regionu rozjely nebo se chystají rozjet své byznysy. Podle Romana Pleváka ze sekce zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu to ale jenom potvrzuje obnovující se tradice vzájemného obchodu mezi ČR a Srbskem.

Loni přišel velký zlom a ČR se stala čtvrtým největším investorem v Srbsku s 8,2% podílem na všech zahraničních investicích v Srbsku,“ uvedl Roman Plevák na semináři „Expandujte do Srbska“ společnosti enovation.

Obnovují se tradiční nejen obchodní vztahy

Upřesnil, že v nedávné minulosti v Srbsku z českých firem investovala například PPF – nákup Telenor Serbija / Telenor Banka, Expobank CZ – nákup Marfin Bank, Czechoslovak Group / Tatra – nákup závod četrnaestioktobar nebo Penta Investments / Dr.Max – nákup Formanea Apoteke.

Podle odborníků je tedy jasné, že výměna pracovníků mezi oběma zeměmi by neměla být omezována restrikcí, protože ekonomicky z ní může těžit Česko i Srbsko zároveň. Zvlášť, když Srbsko se dříve či později stane členem Evropské unie. Jak potvrdila pro Financnimys.cz i Její Excelence Vera Mavrić, velvyslankyně Srbska v ČR.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here