Kůrovcová kalamita decimuje české lesy. Na vině je sucho a skutečnost, že většina lesního porostu v Česku jsou smrky. Kritická je situace na Vysočině, v Moravskoslezském, Olomouckém i Zlínském kraji. A postupně se přidávají i další území České republiky. 

Dominantním škůdcem mezi kůrovci je lýkožrout smrkový a lýkožrout lesklý. Na severní a střední Moravě a ve Slezsku významně působí také lýkožrout severský.

„Takhle těží kůrovec,“ říká majitel malého lesa ve Středočeském kraji a ukazuje rukou na desítky vytěžených kmenů napadených stromů.

„Nikdo to nechce. Našel jsem firmu, co to vytěží. Nemám z toho nic. Jsem rád, že se toho zbavím,“ dodává.

Vytěžené dřevo jeho firma odváží rovnou do Rakouska na zpracování.

„Pak si z něj tady koupíme v hobby marketu plaňku za 60 korun,“ dodává majitel lesa.

Potvrzuje tak údaje Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, že nejvíce dřeva se z ČR vyváží do Rakouska a Německa. Což platilo už pro minulý rok, kdy se vývoz surového dříví z české lesy meziročně zvýšil o 587 tis. m³ na celkovou výši 7 890 tis. m³.

Těžba kůrovcem napadeného dřeva se letos oproti loňsku zvýší více než dvojnásobně. Loni se vytěžilo v důsledku kůrovcové kalamity více než 18 milionů kubíků dřeva. Letos má být 30 až 50 milionů kubíků. Roční těžba byla v České republice kolem 18 až 19 milionů kubíků všeho dřeva.

Kůrovcová kalamita české lesy

Kůrovcová kalamita již na konci loňska zasáhla přes třetinu zalesněného území ČR. Spouštěčem je teplé počasí a sucho.

„Stromy jako organismy závislé na přísunu vody ztratily vitalitu a obranyschopnost. Proto masivně usychají a jsou napadány různými škůdci, aktuálně zejména kůrovci, kterým se vlivem vláhového deficitu nejsou schopni bránit,“ vysvětluje Jan Příhoda, předseda think tanku Czech Forest.

Dalším faktorem je druhová skladba tuzemských lesních porostů. Dnešní skladba lesů je zastoupena převážně jehličnatými dřevinami. A to hlavně smrkem ztepilým, jehož podíl v rámci všech dřevin se blíží 80 %. Důvod, smrk roste ze všech v Česku přirozených dřevin nejrychleji, a dá se tedy nejrychleji vytěžit, repsektive zpeněžit. Jenomže je tu problém…

Jak funguje kůrovec

…fatálním škůdcem smrku ztepilého je lýkožrout smrkový. Vybírá si především stromy nějakým způsobem oslabené, což jsou dnes takřka všechny z nedostatku vláhy ve vzduchu a půdě.

„Vývoj tohoto škůdce od napadení stromu po rozmnožení a výlet další generace dnes trvá 6-8 týdnů. V rámci jednoho příhodného roku jako je ten letošní tak vzniknou tři, téměř čtyři generace,“ vysvětluje ředitel Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí [ČIŽP] Havlíčkův Brod Jan Panský.

Nebezpečnost kůrovce podle něj závisí na počtu brouků z jedné generace. Na průměrném stromě se může vyvinout a následně vylétnout do okolí až 150 tisíc nových brouků. To po odečtení působení stačí na napadení 2-8 nových zdravých stromů.

Na příkladu Vysočiny

Jak to vypadá v praxi uvádí na příkladu asi vůbec nejpostiženějšího kraje Vysočina, kde odhad objemu zpracovaného kůrovcového dřeva v letošním roce už překročil jeden milion m3 dřeva.

„Na jeden hektar smrkového lesa bez ohledu na jeho stáří se v našem kraji nachází cca 360 m3 dřeva. Z toho vyplývá, že těmito nucenými zásahy mohlo vzniknout až 2 778 hektarů holých ploch. Pro srovnání je to plocha více než pěti tisíc fotbalových hřišť,“ říká.

A upozorňuje přitom i na související problém. Totiž, že takto výrazná změna v lesních porostech má mimo jiné negativní vliv i na zadržování vody v půdě, větrnou a vodní erozi, změnu mikroklimatu… Tedy znovu prohloubení kritického sucha.

[Pozn. red.: V posledních pěti letech jsme si prošli několika úrovněmi sucha. Což se projevuje v nízké hladině spodních vod. Na hlavních tocích sice máme přehrady, které nám mohou minimální zůstatkové průtoky navyšovat, ale i přesto byla minulý rok většina průtoků zhruba o třetinu pod normálem. Hrozí riziko, že veškeré nečistoty vypouštěné do řek budou méně koncentrované, protože není dostatek vody pro jejich rozředění.]

Podle něj je přitom odpovědnost za hospodaření v lesích a stav lesa z pohledu škůdců výlučně na straně vlastníka.

České Švýcarsko „rezignovalo“

Jako ukázka toho, čeho jsme nyní v Česku svědky, může posloužit děčínský Národní park České Švýcarsko. Ten oznámil, že vzdává těžbu kůrovcem napadených stromů ve vnitřní části smrkového lesa. Kácet tak bude jen na okraji parku. Toto rozhodnutí se může zdát na první pohled nepochopitelné, protože boj proti kůrovci značí zejména těžbu napadených dřevin, ale není.

Dosavadní masivní kácení a vznik holých ploch totiž nebylo účinné. Kůrovcová kalamita dosáhla takového rozsahu, že bychom museli vykácet veškeré smrkové lesy. To je samozřejmě nemyslitelné, aby přes polovinu národního parku tvořila holina,“ uvedl pro Českou tiskovou kancelář [ČTK] ředitel parku Pavel Benda.

Mluvčí parku Tomáš Salov pak v této souvislosti zmínil další zásadní věc. Totiž přetrvávající monokulturnost v české lesy. Dle jeho slov zástupci parku začali s přeměnou lesa ze smrkového na smíšený už před dvaceti lety, ale bohužel kůrovec jim udělal čáru přes rozpočet.

„Chtěli jsem tu přeměnu udělat pomalu, to se dařilo do roku 2018. Čtvrtinu smrčin jsme takto předělali, pak do toho vstoupilo sucho, které změnilo podmínky hry. Jedinou prioritou se stalo potlačování kůrovce a stala se z toho výroba holých ploch, přitom kůrovec postupoval dál,“ řekl.

Mimořádná opatření v české lesy

Kůrovec se ovšem netýká jen národních parků. Zasahuje lesy po celé republice. Situace se přitom vymkla kontrole natolik, že přivedla Ministerstvo zemědělství [MZe] k prosazení novely lesního zákona. Ta slouží jako nástroj pro zvládání kalamitního stavu.

  • Na celém území ČR nově platí možnost odložit těžbu souší včetně sterilních kůrovcových stromů do 31. prosince 2022.
  • Lhůta pro zalesnění se prodlužuje na 5 let [nyní 2 roky] a doba pro zajištění porostu na 10 let [nyní 7 let] od vzniku holiny.
  • V případě kalamitních holin nad 2 hektary v nejvíce postižených oblastech lze ponechat nezalesněné pruhy uvnitř porostů v šířce až 5 metrů v rozestupech minimálně 20 metrů.

To za situace, kdy kalamita nabírá na intenzitě. Správci lesů se potýkají stejně jako jiné subjekty s nedostatkem pracovních sil, těžebních a dopravních kapacit, růstem cen práce a nezájmem o nákup kalamitního dříví.

Náklady a škody

Podle některých odhadů rozšíření kůrovcové kalamity na celé území ČR by znamenalo přímé škody na produkci dříví ve výši více než 500 miliard korun. Plus další ekologické či vodohospodářské škody v ještě vyšších částkách.

Státní podnik Lesy České republiky [LČR] již letos odhadují meziroční nárůst těžby kůrovcového dřeva asi o dvě třetiny na více než deset milionů metrů krychlových. Dřevo z kůrovcové kalamity by se tak na celkové letos odhadované těžbě kolem 12,5 milionu metrů krychlových podílelo 80 procenty. Ministr životního prostředí Richard Brabec [ANO] odhadl, že těžba napadeného dřeva se proti loňsku nejspíš zvýší více než dvojnásobně na 30 až 50 milionů metrů krychlových.

Odborníci z think tanku Czech Forest odhadli, že škody způsobené suchem a následně kůrovcovou kalamitou letos dosáhnou 30 miliard korun po loňských 20 miliardách korun.

Loni kůrovec podle odhadů zdevastoval na 50 000 hektarů lesa. Náklady na obnovu a ochranu jsou vyčísleny 5,5 miliardy korun. Přitom peníze na péči získávají vlastníci lesů hlavně z prodeje dříví. O kůrovcem napadené dříví ale není zájem. A to i přesto, že jeho cena propadla o dvě třetiny. Jak totiž například říká předsedkyně Klastru českých nábytkářů [KČN] Lucia Haraslínová není pravda, že zpracovatelský průmysl na kůrovcové kalamitě profituje díky přebytku hmoty a poklesu cen.

„Kvalitního smrkového dřeva a dřeva z listnatých stromů je naopak na trhu nedostatek. Smrkové dřevo, navíc kalamitní, je použitelné pouze pro výrobu některých deskových materiálů. Ideální pro firmy je stabilita na straně nákupu i prodeje,“ říká.

Zmiňuje i další problém české produkce dříví. Tím je nedostatečné množství lesů s FSC certifikací [Forest Stewardship Council]. Na tu podle ní odmítají přistoupit především Lesy ČR, které spravují polovinu všech lesů v ČR. Dodává, že v nábytkářském průmyslu se tato certifikace požaduje.

„Firmy jsou tak v době přebytku hmoty na trhu paradoxně nuceny dovážet ze zahraničí, kde na tento požadavek zareagovali pružněji,“ upřesňuje.

Dotace jako záchrana lesa?

V souvislosti s kůrovcovou kalabitou se rozbíhá další boj o peníze ve formě dotací. Ministerstvo zemědělství oznámilo, že počítá vydat na podporu lesního hospodářství v roce 2019 přinejmenším 1,15 miliardy korun oproti 0,75 miliardy Kč v roce 2018. Což představuje nárůst z 630 korun na 1000 korun na hektar. Vlastníci lesa je mohou využít na zalesnění nebo ochranu a výchovu porostů. Podle úřadu se připravují pravidla nové podpory pro zajištění péče o lesní porosty do 40 let věku.

Ministerstvo rovněž připravuje podporu pro řešení zhoršené ekonomické situace nestátních vlastníků z české lesy v důsledku propadu cen jehličnatého dříví. V letošním roce by podpora mohla dosáhnout výše 3 miliard korun.

Ovšem ani to nemusí stačit. Správci lesů uvádějí, že letos by potřebovali kvůli kůrovci sedm i osm miliard korun.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here