Dojem ze zpráv o reálném stavu česko-rakouských vztahů v Evropské unii je rozpačitý. Netýká se to jen omluvy prezidenta ČR Zemana bývalému starostovi Vídně Michaelu Häuplovi, ale i informací týkajících se situace Čechů, kteří do Rakouska dojíždějí za prací. Rakousko jim aktuálně snížilo přídavky na děti.

Od 1. ledna 2019 platí v Rakousku zákon, který ponižuje přídavky na děti Čechům pracujících v Rakousku, jejichž děti nežijí v Rakousku. Týká se to tisíce pendlerů, kteří do Rakouska dojíždí za prací. Nejčastěji se jedná o rodiny žijící v pohraničí. Snížení příspěvků, které jsou běžnou součástí platů a mezd v Rakousku, je různě odstupňováno. Může být ale až poloviční.

O kolik Rakousko snížilo příspěvky na děti pro české rodiče:

  • Dříve: v průměrné výši 172,4 eur [cca 4 480 Kč]
  • Nyní:  104,69 eur [2 720 Kč]

Nový zákon tak významně ponižuje mzdy českým pracovníkům. Dotkne se to zejména českých domácností z Jižní Moravy, Mikulova, Znojma, kde mnoho lidí takzvaně pendluje do Rakouska za prací a domů se vrací například na víkend.

„Nejnovější rakouský zákon je jasným příkladem snah jedné země omezovat práva pracovníků z jiného státu EU.  Negativně to pocítí především slušní zaměstnanci, kteří řádně přispívají do systému sociálního zabezpečení stejným způsobem jako místní pracovníci,“ říká europoslankyně Martina Dlabajová [ANO].

Podle dvou let starých dat Českého statistického úřadu se to týká 5 400 lidí. V Rakousku pracuje v průměru čtyři procenta Jihomoravanů dojíždějících za zaměstnáním. Z oněch 5 400 osob je 1,5 tisíce z Brna-města a 1,3 tisíce z okresu Znojmo. Do Rakouska ale proudí i lidé z Hodonína, Břeclavi aj.

Rakousko na evropské úrovni

Stejně jako vystupuje Rakousko v neprospěch pracovníků z Česka, ponižuje přídavky na děti i pro pracovníky z dalších unijních zemí. Už v říjnu 2018 se Rumunsko, Bulharsko, Litva, Slovinsko a země V4 obrátily na Evropskou komisi a vyzvaly ji, aby přezkoumala, zda je rakouský zákon v souladu s právem EU.

„Nové ve věci je, že komisařka Marianne Thyssen na konci ledna 2019 spustila proti Rakousku řízení. Vyzvala rakouskou vládu, aby během dvou měsíců zavedení nových pravidel vysvětlila,“ vysvětluje Martina Dlabajová.  

Evropská komise podle ní může rozhodnout, že Rakousku zašle odůvodněné stanovisko i žádost o zajištění souladu s právem EU. Pokud ani poté nedojde k nápravě, může celá věc skončit u Soudního dvora.

„Je to věc jasně diskriminační, protože vytváří občany dvojí kategorie. I proto jsem podala písemný dotaz na Evropskou komisi, v němž žádám o zveřejnění právních argumentů, které rakouská strana poslala jako své vysvětlení do Bruselu,“ vysvětluje Martina Dlabajová.

Dodává, že rumunská vláda už na začátku letošního roku oznámila, že zvažuje žalobu na Rakousko u Soudního dvora EU. Indexace je podle ní diskriminační.

Další problémy

Problémy českých pracovníků i firem nejsou v Rakousku ničím novým. Naposledy si stěžovali čeští živnostníci, kteří v Rakousku vykonávají stavební práce. Podle rakouského nařízení se totiž nesmějí na jedné stavbě potkat dva. To je podle místních úřadů problém. A to i když mají svou smlouvu s objednavatelem zakázky i další dokumenty, které živnostník k této práci v Rakousku potřebuje.

„Více osob samostatně výdělečně činných nesmí být společně na stejné práci. V opačném případě jednoho z nich rakouské úřady zařadí jako zaměstnavatele a ostatní jako zaměstnance. A protože při sobě nemají příslušné doklady, jako mzdové listy či pracovní smlouvy, dají jim pokuty,“ vysvětluje ředitelka společnosti Zahraniční služby, jež se specializuje na Rakousko, Dagmar Schellerová.

Zmiňuje případ, kdy hodnota zakázky živnostníka byla 1 500 euro a pokuta 5 000 euro.

Stěžují si i firmy

S ostrým přístupem rakouské finanční policie a vysokými pokutami se nesetkávají jen drobní živnostníci, ale i firmy. Jde obvykle o stavební či přepravní společnosti. Zejména z jihu Moravy a Čech.

„Na jedné stavbě jsme působili jako generální dodavatel. Pracovali pro nás čtyři živnostníci z Česka – dva zedníci a dva elektrikáři – i rakouské firmy. Všechno bylo podchycené smluvně, všichni měli potřebné dokumenty. Přišla finanční policie a prohlásila, že jsou to naši zaměstnanci,“ vypráví majitel jedné z firem.

Firma dostala pokutu 50 tisíc eur. Rakouští úředníci ji ve stejné výši udělili každému ze dvou jednatelů.

V Rakousku je všechno jinak

Problémy v Rakousku v minulosti potvrdila i vedoucí obchodně-ekonomického úseku českého velvyslanectví Martina Tauberová.

„Malé firmy a živnostníci vycházejí z toho, že vstupují na jednotný vnitřní trh, a nedostatečně se informují o rakouských předpisech a zákonných ustanoveních. Přitom již při nepatrném pochybení narážejí na nesmlouvavý postup kontrolních orgánů, jsou jim vyměřovány vysoké pokuty a stávají se snadným terčem rakouské finanční policie,“ říká.

Nejčastěji se setkává právě s tím, že rakouské orgány využívají zákon o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu.

„Byť na živnostníky se formálně nevztahuje, úřady je při kontrole označí za „zjevné zaměstnance“ firmy a pokutují je za to, že nemají v pořádku všechny potřebné dokumenty,“ uzavírá.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here