Odborníci radí nevyjíždět do zahraničí a nemít cestovní pojištění. Nemusí se to vyplatit. I menší úraz může nejen zkazit dovolenou, ale i citelně zamávat rodinným rozpočtem. A nemusí jít jen o úraz. Velice drahá může být i vynucená návštěva zubaře, likvidační pak třeba prodělaná mrtvice v USA.

Cestujete-li do zahraničí, vždy si s sebou berte kartičku své zdravotní pojišťovny. Je třeba ale vědět, že v zemích Evropské unie [EU] kryje jen nezbytnou zdravotní péči. Mimo unijní země pak vůbec nic. Řešením je cestovní pojištění.

„Vyjet za hranice naší vlasti bez cestovního pojištění je zkrátka hazard. Ještě dost Čechů si stále neuvědomuje, že zatímco v tuzemsku mají ošetření automaticky hrazeno ze zdravotního pojištění, v zahraničí to tak není. Mohou pak být nepříjemně zaskočeni neplánovanými výdaji u lékaře,“ říká tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR] Hana Kadečková.

Dodává, že náklady na cestovní pojištění jsou ve srovnání s částkou, kterou pak musí za zdravotní péči v zahraničí uhradit, naprosto minimální. Cestovní pojištění vyjde v základu i jen na několik korun denně. Odborníci proto doporučují si nejen sjednat cestovní pojištění, ale spolu s ním zvolit i odpovídající pojistné částky. A to dle destinace, kam míří. Náhlé vyžádání zubního ošetření přijde jistě dráž ve Švýcarsku než v Bulharsku.

Co kolik stojí

V unijních zemích stojí ošetření například i jednoduché zlomeniny řádově desítky tisíc korun. K nákladům na ošetření je ve většině případů nutné přičíst náklady na převoz, které se pohybují v řádech desítek až stotisíců korun podle způsobu přepravy doporučeného ošetřujícím lékařem.

„Například letecký převoz z Egypta stojí 850 000 korun a den strávený na ARO ve Španělsku 250 000 korun. Evidujeme i případ z Jižní Ameriky, kdy při koupání v moři došlo po nárazu vlny k poranění krční páteře. Celkové náklady na léčbu a převoz pojištěné osoby se vyšplhaly na 4,5 milionu korun,“ říká Elenka Mazurová, tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. Ta poskytuje cestovní pojištění ve spolupráci s Českou podnikatelskou pojišťovnou [ČPP].

Známy jsou i případy z USA, kde například prodělání mrtvice může vyjít i na více než milion korun. Své by o tom mohl vyprávět například známý hudebník Felix Slováček, který odcestoval do USA, aniž by měl řádně sjednané cestovní pojištění. Co z toho plyne? Pojištění léčebných výloh je základní pojištění každého cestovního pojištění a pojistné částky by měly odpovídat nákladům za zdravotní péči v dané zemi. Kupříkladu jenom léky jsou v USA dražší o více než 70 % než v Evropě.

Cestovní pojištění a sporty

Odborníci upozorňují i na nástrahy pojištění léčebných výloh, které jsou spojeny s provozováním různých turistických atrakcí. Jako je třeba zorbing, jízda na vodním skútru, wakeboarding, vodní paragliding, surfování, vodní lyžování nebo jízda na velbloudovi či koni.

„Ne všechny aktivity jsou zahrnuté v základním pojištění, každá pojišťovna má svůj seznam sportů, které jsou za příplatek,“ říká analytik neživotního pojištění společnosti Broker Consulting Jiří Váchal. Dodává, že je dobré si vždy ověřit, co je v základu pojištění a co ne.

Pojišťovny často rozlišují podle obtížnosti dané sportovní aktivity. V základním jsou jen ty nejsnazší varianty. Třeba u raftingu se připojištění řídí obtížností sjízdnosti dané řeky. Obdobně na tom je vysokohorská turistika. V jejím případě je dobré si zjistit, do jaké nadmořské výšky je kryto případné zranění v rámci základního pojištění a co je třeba si nechat připojistit. Hranicí může být například tři tisíce metrů.

Samostatnou kapitolou, které je třeba věnovat více pozornosti, je potápění. Existuje mnoho typů dle lokalit či hloubky, s přístroji či bez nich. Takovou běžnou aktivitou je šnorchlování, které je v základním balíčku pojištění. Potápění s přístroji do hloubky pod deset metrů či potápění se žraloky už jsou za příplatky. A třeba jeskynní potápění nemusí být pojistitelné vůbec.

Pojištění odpovědnosti

Podle odborníků při cestách do zahraničí nejde jen o pojištění výloh na zdravotní péči, ale i o pojištění odpovědnosti. Stačí třeba, aby turista v rakouských Alpách při horské cyklistice zranil dobře placeného manažera. Pokud ho vyřadí z práce, zaplatí mu finanční újmu. Dodávat, že platy v Česku a v západní Evropě mají rozdílné parametry, nemá smysl. Pojištění odpovědnosti dává jako součást cestovního pojištění smysl i ve chvíli, kdy na dovolenou jedou děti, protože i ty jsou sto způsobit v zahraničí škodu. Stačí, aby v hotelové recepci například „zlikvidovali“ vitrínu s drahým sklem na prodej.

Pro motoristy

Při výjezdu do zahraničí autem se vyplatí si zkontrolovat povinné ručení [neplatí vždy pro všechny země] a často i připlacení si havarijního pojištění. To pojišťovny dnes nabízejí i jen na časově omezenou dobu. Důvod, proč nespoléhat pouze na povinné ručení je, že z něj se platí jen škody na cizím majetku, nikoliv na autě pojištěného. To znamená, že pokud vám například v zahraničí ukradnou auto, nedostanete bez havarijního pojištění ideálně s pojištěním GAP nic. Variant, kdy turista nedostane bez odpovídajícího autopojištění nic je přitom podstatně více, než je jen krádež vozu. Podle odborníků přitom platí, že se vyplatí vždy před cestou prostudovat a případně si připlatit za širší asistenční služby. Ne každé pojištění pokrývá například odtah vozidla z cizí země. Přitom jen to může vyjít na desítky tisíc korun. Třeba v Itálii stojí odtah vozidla 75 tisíc korun, ve Francii 69 tisíc korun, v Německu 31 tisíc korun.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here