Silnice a dálnice v ČR si v celosvětovém kvalitativním srovnání stojí na 68. místě. Což je stejná úroveň, jakou mají silnice v Pákistánu. Ve srovnání kvality silnic je Česko šesté nejhorší v Evropské unii. V posledních letech druhé nejhorší v podílu investic do silnic na HDP z postkomunistických členů EU.

Žebříček World Economic Forum 2018 porovnává kvalitu silniční sítě. Zatímco v roce 2010 šlo na silnice a dálnice v ČR 1,1 % českého HDP, v roce 2011 šlo jen o 0,8 %. Mezi lety 2012 až 2017 se tento podíl držel okolo 0,5 % HDP. Z žebříčku mimo jiné vyplývá, že Českou republiku, co se týče budování silniční infrastruktury, předběhlo Polsko, Maďarsko i Slovensko.

Silnice a dálnice v ČR

Pořadí zemí EU podle kvality silnic [index 2018]

„Ze států V4 ČR v období 2010 až 2017 investovala do silniční infrastruktury nejméně. Polsko investovalo téměř dvakrát tolik, co my. Ve srovnání s podobnými státy činí český investiční dluh jenom na silnicích 120 miliard korun. To je zhruba těch 800 kilometrů v Česku nepostavených dálnic,“ říká hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Dodává, že například Polsko se v indexu kvality silniční sítě posunulo o 1,1 bodu oproti ČR, což si od něj v letech 2010 až 2017 vyžádalo investice ve výši 2,91 % vůči HDP. Jeden bod náskoku v indexu  Polsko vyšel odhadem na 2,65 % HDP. To je zhruba 132 miliardy korun.

„ČR byla z hlediska investic do dálnic s proinvestovaným 0,59 % HDP ve stejném období druhá nejhorší mezi postkomunistickými zeměmi EU. Za ní bylo pouze Slovinsko,“ upřesňuje.

Neschopnost stavět

ČR potřebuje dostavět 800 kilometrů dálnic dlouhé roky, ve vztahu k Evropské unii nejpozději do roku 2030. Do roku 2050 pak komplexní silniční síť. Zemi chybí kvalitní dálniční napojení na okolní státy, stejně jako dálniční a silniční síť, která by zajišťovala dostupnost po celém území. Náklady na kilometr dálnice v ČR vychází na cca 152 milionů korun.

„Problém není ani tak v penězích, jako v přípravě a realizaci výstavby. Měli bychom stavět 70 kilometrů dálnic ročně, ale přidáváme tři až čtyři kilometry. Plány se rozhodně neplní,“ upřesňuje Helena Horská.

Dalším problémem je i komplikovaná legislativa. Například loňská novela stavebního zákona. Ta podle právníků prospěla na straně menších staveb, ale u staveb velkých, jako jsou liniové stavby, nic neřeší.

V Ostravě a Českých Budějovicích

Neexistence kvalitní silniční a dálniční sítě v ČR má své vyčíslitelné finanční ztráty. Ty pramení ze špatné dostupnosti v rámci Evropy, ale i samotné České republiky. Regiony s nedobudovanou nebo nefunkční silniční infrastrukturou zaostávají. Což platí i pro města v nich.

„V Ostravě, kam byla přivedena dálnice v roce 2009, se podařilo snížit nezaměstnanost směrem k celorepublikovému průměru. Naopak v Českých Budějovicích, kde funkční dálniční propojení s Prahou není, nezaměstnanost se naopak přiblížila k celorepublikovému průměru zespoda,“ vysvětluje Helena Horská.

Dle jejích slov do roku 2005 růst HDP v Moravskoslezském kraji nepatrně zaostával za ČR i Jihočeským krajem. Jakmile došlo k přivedení dálniční sítě do Ostravy, tento trend se začal obracet. Nyní se HDP Moravskoslezského kraje vyvíjí v souladu s ČR, zatímco Jihočeský kraj, kde do Budějovic vede dálnice jen útržkovitě, začal zaostávat.

Příklad D1

Nebo jiný příklad. Po české dálnici D1 v úseku mezi Prahou a Brnem podle Ředitelství silnic a dálnic [ŘSD] denně projede v průměru cca 46 200 automobilů. Podle ŘSD by cesta autem mezi Prahou a Brnem za normálních okolností měla trvat 1 hodinu 45 minut.

Podle dopravní služby Google Maps ale trvá v reálu cesta z Prahy do Brna, když ne déle, 2 hodiny a 15 minut. Rozdíl je 30 minut. Tento rozdíl pak v součtu u 46 200 řidičů znamená denní časovou ztrátu 23 100 hodin. To je celková roční ztráta 8,5 milionu hodin.

Pokud by jen třetina z této doby, 30 minut denně, pak připadalo na pracovní dobu, při průměrné produktivitě hodiny práce v Česku [ČSÚ: 550 Kč/hod] vyjde, že česká pracovní síla za rok ztratí 1,1 miliardy korun [jenom] sezením v autě [pouze] na D1.

Česká republika zaostala

Česká silniční a dálniční síť měří cca 56 000 km. Její kvalitu lze měřit podle mnoha ukazatelů. Z hlediska výše investic vůči HDP Česká republika, jak vyplývá z mezinárodního srovnání, zaostala. Páteřní dálniční síť se za desetiletí nepodařilo vystavět. Z Prahy dodnes není možné po dálnici dojet do Rakouska, ani do Karlových Varů, chybí ale i další spojení.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here