ČR jako předsedající země Visegrádské čtyřky [V4] pozvala premiéry zemí západního Balkánu na část včerejšího [12.10.] summitu předsedů vlád V4. Na něm jednala o složení Evropské komise, energetice, rozšiřování Evropské unie, migraci i bezpečnostní a hospodářské spolupráci se zeměmi západního Balkánu.

Jednání s představiteli zemí západního Balkánu, jež iniciovala ČR, předcházelo jednání premiérů V4. Ti se na něm věnovali novému složení Evropské komise [EK] Ursuly von der Leyenové. V ní bude mít polský eurokomisař Janusz Wojciechowski na starost zemědělství, maďarský eurokomisař László Trócsányi sousedství a rozšíření, slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič interinstitucionální vztahy a prognostiku a místopředsedkyně komise Češka Věra Jourová hodnoty EU a transparentnost.

Premiéři dále jednali o podobě unijního rozpočtu, brexitu, migraci i evropské politice spojené s ochranou klimatu.

„Musíme všichni definitivně přesvědčit Evropskou komisi, že jádro je čistý zdroj, nemá emise a že není možné jej v Evropě diskriminovat,“ uvedl v této souvislosti premiér ČR Andrej Babiš.

Česká republika v této věci ale naráží na nesouhlas Rakouska s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany, která aktuálně prošla procesem EIA. Rakouské ministerstvo udržitelnosti a cestovního ruchu uvedlo, že dostavbu odmítá s upřesněním, že jeho cíle jsou ze sta procent k obnovitelným zdrojům energie [OZE].

Někdejší rakouská ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerová v reakci na kladné stanoviska EIA uvedla: „Je naprosto nepředstavitelné, že se dnes ještě mohou stavět nové jaderné reaktory […] Jaderná elektrárna není technologií budoucnosti, není čistá, není šetrná ke klimatu, není levná a především je nebezpečná.“

Otázka zemí západního Balkánu

Po jednání premiérů V4 následovalo jednání se zástupci zemí západního Balkánu. S premiéry V4 jednala srbská premiérka Ana Brnabićová a předsedové vlád Albánie Edi Rama, Bosny a Herzegoviny Denis Zvizdić, Černé Hory Duško Markovič, Severní Makedonie Zoran Zaev. Za Kosovo se jednání účastnil chargé d’affaires Kosova Arbër Vllahiu. Kosovský premiér se jednání neúčastnil v reakci na slova prezidenta Miloše Zemana, který při návštěvě Srbska uvedl, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo. Summit se pořádal v reprezentačních prostorách Pražského hradu. Výsledkem jednání bylo přijetí deklarace V4.

„Domnívám se, že EU musí celému západnímu Balkánu nabídnout jasnou vizi evropské perspektivy. To jsme si dnes s kolegy z V4 potvrdili a budeme o tom přesvědčovat partnery na Evropské radě v říjnu,“ uvedl premiér Babiš.

Cílem má být dle jeho slov výrazné urychlení probíhajících přístupových jednání mezi Evropskou unií, Srbskem a Černou Horou.

„Věřím, že je budeme moci přivítat do rodiny členů EU co nejdříve. Ideálně ještě před koncem budoucího Víceletého finančního rámce EU, tedy před koncem roku 2027. Rovněž zastáváme názor, že reformní procesy v Bosně a Hercegovině posílí vyhlídky celého regionu na členství v EU,“ uvedl Andrej Babiš s tím, že letos v říjnu by mohly začít přístupové rozhovory i se Severní Makedonií a Albánií.

V případě Makedonie čeští poslanci tento týden ratifikovali její přijetí mezi členské státy Severoatlantické aliance [NATO]. Protokol o přistoupení své země k NATO podepsal makedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov s velvyslanci členských států NATO v bruselské alianční centrále začátkem letošního února. Skopje o členství v NATO usilovala dlouho dobu. Kvůli sporu o název země s Řeckem byly ale její snahy neúspěšné. Rozepře byla vyřešena dohodou až loni v červnu.

Otázka migrace

Jedním ze zásadních témat byla i problematika nelegální migrace. Region západního Balkánu je klíčový pro země střední Evropy v řešení bezpečnostních otázek.

„Proto oceňuji úsilí našich partnerů ze západního Balkánu při řešení přílivu migrantů do Evropské unie,“ řekl předseda vlády.

V otázce nelegální migrace je ale podle něj třeba, aby zejména v Sýrii skutečně zavládl mír. To znamená, aby se mohlo šest milionů Syřanů, kteří se dnes nacházejí hlavně na území Turecka, Jordánka a Libanonu, vrátit do své země. Připomněl, že česká vláda poskytla západnímu Balkánu podstatnou finanční, materiální a technickou podporu při řešení migrace.

„Situaci ale musíme už konečně vyřešit systémově,“ dodal. Bohužel už ale nedodal, jak konkrétně systémově.

Čí je Kosovo

Andrej Babiš se dále vyjádřil k otázce, kterou nastolil prezident Miloš Zeman při návštěvě Srbska v tomto týdnu. Ten řekl, že s českými ústavními činiteli projedná možnost, že by Česko přestalo uznávat kosovskou samostatnost. On takovou možnost podporuje.

„Nevidím důvod, aby česká vláda změnila svou pozici ohledně uznání samostatnosti Kosova,“ uvedl Andrej Babiš.

Prezident Miloš Zeman se naopak vyjádřil v tom smyslu, že stát [Kosovo, pozn. red], v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států. Poukázal na podezření ze spáchání válečných zločinů kosovského premiéra Ramushe Haradinaje. Ten kvůli němu odstoupil ze své funkce, ale i nadále ji [dočasně] vykonává do předčasných voleb. Ty se mají pořádat 6. října.

České ministerstvo zahraničí v této souvislosti připomnělo, že české uznání Kosova z roku 2008 bylo podle mezinárodního práva plné a konečné. Dále upozornilo, že Česká republika má s Kosovem uzavřeno několik smluv včetně dohody o návratu nelegálních přistěhovalců.  Podle zástupců úřadu přitom platí, že pokud by ČR přestalo Kosovo uznávat, ohrozilo by to naplňování těchto smluv.

Z mezinárodního pohledu je Kosovo rizikovým státem nejenom pro organizování nelegálního obchodu, ale i z hlediska terorismu. Organizace Islámský stát před časem zveřejnila video s názvem „Islám je otázkou cti: vzkaz lidem na Balkáně“. Region v něm označila za novou frontu džihádu, a to v Evropě. Albánie a obzvláště Kosovo podle některých studií patří v poměru na počet obyvatel mezi největší dodavatele bojovníků Islámské státu a dalších džihádistických uskupení v Sýrii a Iráku.

Jak vzniklo Kosovo

Kosovo, které po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo v únoru 2008 nezávislost na Srbsku, postupně uznalo 116 zemí. V současnosti tento počet klesl pod stovku. Mezi státy, jež Kosovo uznaly, je většina členských zemí OSN i většina zemí EU. Kosovo neuznává kromě Srbska například Rusko a Čína a rovněž pět unijních zemí – Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr. Cílem Bělehradu je, aby počet zemí uznávajících Kosovo klesl pod 97, tedy pod polovinu ze 193 členů Organizace spojených národů. ČR uznalo Kosovo v květnu 2008 za vlády premiéra Mirka Topolánka. Rozhodnutí už tehdy kritizoval prezident Václava Klaus.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here